Co je to clo a proč nás zajímá?

Definice cla

Clo je v podstatě daň uvalená na zboží, které je dováženo do země. Jde o nástroj obchodní politiky, který slouží k ochraně domácího trhu a průmyslu. Cla zdražují dovážené zboží, čímž se stává méně konkurenceschopným oproti zboží vyrobenému v tuzemsku. To může vést k podpoře domácí produkce a zaměstnanosti. Výše cla se liší v závislosti na druhu zboží a zemi původu. Existují různé druhy cel, například clo ad valorem, které se počítá jako procento z hodnoty zboží, nebo clo specifické, které je stanoveno pevnou částkou za jednotku zboží.

Typy cla

Celní sazebník rozlišuje různé typy cel, které se uplatňují v závislosti na druhu zboží a zemi původu. Mezi nejběžnější typy cel patří:

Dovozní clo, které se vztahuje na zboží dovážené na území Evropské unie. Jeho výše se liší podle druhu zboží a země původu.

Vývozní clo se uplatňuje na zboží vyvážené z Evropské unie do třetích zemí. Jeho použití je spíše výjimečné a slouží k ochraně domácího trhu nebo k regulaci vývozu strategických surovin.

Tranzitní clo se vztahuje na zboží, které prochází územím Evropské unie z jedné třetí země do druhé. Jeho použití je v současnosti spíše historické a v rámci EU se již téměř nevyskytuje.

Kromě těchto základních typů existují i další, specifičtější druhy cel, jako jsou například antidumpingová cla, vyrovnávací cla nebo ochranná cla. Tato cla se používají k ochraně domácího trhu před nekalou soutěží ze strany zahraničních výrobců.

Výše cla

Výše cla se liší v závislosti na druhu zboží a zemi původu. Existují různé druhy celních sazeb, které se používají pro výpočet výše cla. Mezi nejběžnější patří ad valorem clo, které se počítá jako procento z hodnoty zboží. Dalším typem je specifické clo, které se stanoví jako pevná částka za jednotku zboží, například za kilogram nebo litr. Existuje také kombinované clo, které kombinuje prvky ad valorem a specifického cla.

Pro stanovení výše cla se používá celní sazebník, který obsahuje seznam všech zboží a jim odpovídající celní sazby. Celní sazebník je komplexní dokument, který se pravidelně aktualizuje. Informace o celních sazbách pro konkrétní zboží lze nalézt na webových stránkách celní správy. Je důležité si uvědomit, že kromě cla mohou být na dovážené zboží uvaleny i další poplatky, jako je daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Tyto poplatky se počítají z celkové částky, která zahrnuje i clo.

Clo je v podstatě daň uvalená na zboží dovážené do země. Jejím účelem je chránit domácí výrobce před zahraniční konkurencí a zároveň generovat příjmy pro státní pokladnu.

Zdeněk Dvořák

Výpočet cla

Výpočet cla se může zdát složitý, ale s trochou znalostí to zvládnete. Clo se počítá jako procento z celní hodnoty zboží. Tato hodnota zahrnuje cenu zboží, přepravní náklady do EU a případné pojištění. Sazba cla se liší podle druhu zboží a jeho původu. Informace o sazbách cla najdete v systému TARIC, který je dostupný online. Pro výpočet cla je nutné znát osmimístný kód TARIC pro vaše zboží. Kromě cla se obvykle platí i DPH z dovozu, která se počítá z celní hodnoty zboží a cla. Je důležité si uvědomit, že existují výjimky a osvobození od cla, například pro zboží dovážené z rozvojových zemí.

Co je to clo

Vlastnost	Popis
Definice	Poplatek vybíraný celním úřadem při dovozu nebo vývozu zboží.
Účel	Ochrana domácího trhu, fiskální příjmy státu.
Typy	Dovozní clo, vývozní clo, tranzitní clo.
Výše cla	Závisí na druhu zboží a zemi původu, uvádí se v %.
Příklad	Dovozní clo na osobní automobil z USA do EU může být 10 %.

Účel cla

Clo se neplatí jen tak pro nic za nic. Má hned několik důležitých úkolů. Jedním z hlavních důvodů, proč se cla zavádějí, je ochrana domácího trhu. Představte si, že by se do Česka dovážela auta z jiné země za mnohem nižší cenu než kolik stojí výroba u nás. Naše automobilky by to mohlo ohrozit, protože by jen těžko konkurovaly tak nízkým cenám. Clo zdraží dovoz těchto aut a pomůže tak vyrovnat podmínky pro všechny. Dalším důležitým úkolem cla je získávání peněz do státního rozpočtu. Tyto peníze pak může stát využít na financování důležitých věcí, jako je školství, zdravotnictví nebo třeba výstavba silnic a dálnic. Clo může sloužit také jako nástroj zahraniční politiky. Stát ho může cíleně snížit nebo naopak zvýšit, aby podpořil obchodní vztahy s určitou zemí nebo naopak vyjádřil s něčím nesouhlas.

Vliv cla na ceny

Cla, neboli celní sazby, představují významný faktor ovlivňující ceny dováženého zboží. Zavedení cla na určitý produkt má za následek zvýšení jeho ceny pro konečného spotřebitele. Tento cenový nárůst je způsoben tím, že dovozci přenášejí náklady spojené s clem na zákazníky. Výše navýšení ceny se odvíjí od výše cla a elasticity poptávky po daném produktu.

U zboží s elastickou poptávkou, kde spotřebitelé snadno nahradí produkt levnější alternativou, bude dopad cla na cenu menší. Naopak u zboží s neelastickou poptávkou, kde spotřebitelé nemají mnoho alternativ, bude dopad cla na cenu výraznější.

Cílem zavedení cla může být ochrana domácího trhu a podpora domácích výrobců. Zvýšení ceny dováženého zboží v důsledku cla může vést k nárůstu poptávky po zboží domácí produkce, které se stává cenově konkurenceschopnějším.

Je však důležité si uvědomit, že cla mohou mít i negativní dopady na ekonomiku. Zvýšení cen dováženého zboží může vést k inflaci a snížení kupní síly spotřebitelů. Cla mohou také vést k obchodním válkám mezi zeměmi, což může mít negativní dopad na globální ekonomiku.

Vliv cla na obchod

Cla, neboli celní sazby, představují nástroj obchodní politiky s přímým dopadem na mezinárodní obchod. Zavedením cla na dovážené zboží se zvyšuje jeho cena pro konečného spotřebitele, čímž se snižuje jeho atraktivita a poptávka. Naopak domácí producenti získávají konkurenční výhodu, jelikož jejich zboží se stává relativně levnějším. Cla tak mohou sloužit jako ochrana domácího trhu a pracovních míst.

Na druhou stranu, cla mohou vést k odvetným opatřením ze strany obchodních partnerů, čímž se snižuje objem mezinárodního obchodu a zdražuje se zboží pro spotřebitele ve všech zúčastněných zemích. V důsledku cla může docházet ke snížení specializace a efektivity výroby, jelikož země jsou motivovány k produkci i těch statků, ve kterých nemají komparativní výhodu.

Zavedení cla má tedy komplexní dopady na ekonomiku a je třeba zvažovat jak jeho pozitivní, tak i negativní stránky.

Clo v EU

Clo v Evropské unii představuje důležitý aspekt obchodní politiky a má za cíl chránit vnitřní trh a regulovat obchod se třetími zeměmi. Clo, neboli celní sazba, je v podstatě daň uvalená na zboží dovážené do EU z nečlenských zemí. Výše cla se liší v závislosti na druhu zboží a zemi původu. Existuje několik druhů cel, například antidumpingové clo, vyrovnávací clo nebo autonomní clo. Cílem uplatňování cel je chránit evropské výrobce před nekalou soutěží z dovozu, zajistit rovné podmínky na trhu a generovat příjmy do rozpočtu EU. Informace o clech a jejich výši jsou veřejně dostupné v systému TARIC (Integrovaný celní tarif Evropské unie).

Clo mimo EU

Pokud nakupujete zboží mimo Evropskou unii, je dost pravděpodobné, že se setkáte s pojmem "clo". Clo je v podstatě daň, kterou platíte za dovoz zboží do České republiky z nečlenské země EU. Jeho výše se liší v závislosti na typu zboží a jeho hodnotě. Cílem cla je chránit domácí trh a podpořit konkurenceschopnost evropských výrobců. Existuje několik druhů cla, například antidumpingové clo, vyrovnávací clo nebo autonomní clo. Výši cla si můžete sami spočítat pomocí online kalkulaček, které najdete na stránkách Celní správy České republiky. Nezapomeňte, že kromě cla budete muset uhradit i daň z přidané hodnoty (DPH).

Osvobození od cla

V některých případech se můžete setkat s osvobozením od cla. To znamená, že nebudete muset platit clo z dováženého zboží. Existuje několik situací, kdy se osvobození od cla uplatňuje.

Jednou z nich je dovoz zboží pro osobní potřebu v rámci stanovených limitů. Tyto limity se liší v závislosti na druhu dopravy a zemi původu zboží. Osvobození od cla se vztahuje například na dárky, zboží dovážené v osobních zavazadlech turistů nebo zboží určené pro osobní potřebu studentů studujících v zahraničí.

Dalším případem osvobození od cla je dovoz zboží pro humanitární účely nebo pro potřeby diplomatických misí. Stejně tak se clo neplatí z zboží, které je určeno k dalšímu zpracování a následnému vývozu. Vždy je však nutné dodržovat platné předpisy a v případě pochybností se obrátit na celní úřad.

Jak platit clo

Clo se obvykle platí při dovozu zboží ze zemí mimo Evropskou unii. Existuje několik způsobů, jak clo uhradit.

Nejběžnějším způsobem je platba přímo celní správě při proclívání zásilky. To lze provést hotově, platební kartou nebo bankovním převodem. Někteří dopravci, jako je Česká pošta nebo kurýrní společnosti, také nabízejí možnost platby cla při doručení zásilky. V takovém případě je clo obvykle navýšeno o manipulační poplatek.

Pro firmy, které pravidelně dovážejí zboží, existuje možnost zřízení celního ručení. To umožňuje platit clo hromadně, jednou měsíčně, na základě podaných celních prohlášení. Celní ručení je výhodné pro firmy s větším objemem dovozu, protože zjednodušuje administrativu a může snížit náklady na bankovní poplatky.

Vždy je důležité si před dovozem zboží ověřit, zda podléhá clu a jaká je jeho výše. Informace o cle a dalších dovozních poplatcích lze nalézt na webových stránkách Celní správy České republiky.

Dotazy k clu

Máte otázky ohledně cla? Nejste sami. Clo může být složité téma, ale v zásadě se jedná o daň uvalenou na zboží dovážené do země. Tato daň se obvykle vypočítává jako procento z hodnoty zboží, ale může být stanovena i jako pevná částka za jednotku.

Cla se používají z různých důvodů. Jedním z nich je ochrana domácího průmyslu před zahraniční konkurencí. Zvýšením ceny dováženého zboží prostřednictvím cla se stává domácí zboží konkurenceschopnějším. Cla se také používají ke zvýšení příjmů státu. Peníze vybrané z cla lze použít k financování veřejných služeb, jako je zdravotnictví, školství a infrastruktura.

Je důležité si uvědomit, že cla mohou mít dopad na cenu zboží pro spotřebitele. Pokud je na dovážené zboží uvaleno clo, jeho cena pravděpodobně vzroste. To může vést k inflaci a snížení kupní síly spotřebitelů.